Divočina

Divočina je obecný název pro rozsáhlý kraj, rozléhající se do daleka východně za Pohraničím, za stěnami vysokého pohoří Tergos.

Mudrcové západu se na základě dochovaných záznamů shodují, že divočina je díky vysokému středovému pohoří Erxaros (z původních jazyků patrně možné přeložit jako Skalní Hrad) a jeho čtyřem hvězdicovitým ramenům rozdělena na čtyři části. Z dochovaných záznamů a též na základě svědectví tamních obyvatel se zdá, že nejlépe zmapovaná a alespoň částečně osídlená je západní a jihozápadní část divočiny (kterou z valné části Alabastrové údolí, planina Orint, vzájemně oddělené řekou Blyštivou a severně nad nimi obávaný Karmínový močál, tvořící jeden z přechodů zmezi jižní a západní Divočinou).

Na rozdíl od krajů dále na západ, kde hrdě stojí mnoho městkých stáů, není známo že by v Divočině stálo jekékoliv město. Veškerá osídlení se sdružuje kolem pevností, chrámů a několika malých vesnic, k nimž, až na vyjímky, zná cestu málokdo.

Je to tedy kraj spoře obydlený, mezi hlavní příslušníky lidských národů patří Shrani (pohraniční národ), Rashani (hrdý, polo-kočovný národ s nejlepšímí koňmi) a v severní části Asirové (potomci Staré severské říše a Shranů). Mezi poutníky lze samozřejmě narazit i na příslušníky jiných národů.

Divocina_BW.jpg

Divočina

Divočna Bajo